Jak se jezdí v Almerii

Autor: Roman Kadlčík |  Foto:  Jan Stárek |  Kategorie: Zajímavosti, Reportáže |  20. 12. 2016

Masarykův okruh už máte projetý na stokrát tam a zpátky? Most jezdíte poslepu a zrádné utahováky Slovakia Ringu máte v malíčku? Chtělo by to přidat trochu exotiky a zažít něco nového. Něco, co ve střední Evropě zažít nejde. Španělské okruhy jsou jiný svět. My vám poradíme, jak na něj.

Všude dobře, tak proč být doma?

Zdá se vám něco lehce přes dva a půl tisíce kilometrů jako pořádná štreka? Jo, je to sakra daleko. Co nás okruháře vede k tomu, abychom mimo sezónu vyrazili jako tažní ptáci do jižních krajin? Těch důvodů najdeme vícero.

Motocyklový sport je jako každý jiný. Bez tréninku nejsou výsledky. Dlouhá pauza mnohdy znamená výkonnostní úpadek a pozvolný návrat na předchozí úroveň. To přesně se stane nám, okruhářům, kteří musí ve zdejších končinách přetrpět tu úpornou zimu. Na jaře pak chvíli trvá, než se člověk rozjezdí (někdo se rozjíždí celoročně že :-) pozn. redakce). Právě proto odjíždí závodní týmy na jih, třeba právě do Španělska. Kromě testování nových motocyklů pro nadcházející sezónu, totiž i jezdci nezapomenou, jaké to je, držet rudla. 

Každá nová trať posune jezdce o kousek dál v jeho jezdeckých schopnostech. Uvažme třeba okruhy, které známe. V Brně není žádný dvojkový vracák. Nemá zatáčky s proměným poloměrem a podobně. Pannonka je zase namotaná motokárová dráha, kde si prostě neodpočinete, Most má levou pod boxy na vymotanou čtyřku. Kdybyste jezdili pořád na jedné trati, půlku okruhářských dovedností si ani neosvojíte.

Abyste se stali komplexním jezdcem, potřebujete okruhy střídat. Kde jinde, než v Mostě se naučíte brzdit z vymotané šestky (cca 260km/h, budíkům nevěřte, závodní motorky mají jiné převody) do retardéru na cca 70km/h? Schválně. Stalo se vám, že jste se třeba v Brně zasekli na nějakém čase, pak navštivili jiný okruh, vrátili se zase do Brna a najednou jste byli rychlejší? Okruh Circuito de Almeria nabídne okruhářům zase trochu něco jiného.

V Jiříkově vidění

Španělské okruhy, to je jiný svět. Zapomeňte na všechno, na co jste zvyklí u nás nebo ve střední evropě. Je to zážitek. Ne vždy pozitivní, ale to k tomu patří :). Ačkoliv okruh nese jméno Almeria, vztahuje se to spíše ke kraji jako takovému, než ke městu, které je od okruhu vzdáleno asi 50km daleko. Postaven je na "zelené louce", teda spíš na hnědém písku. Nedaleko je pohoří s hvězdárnou a druhý horizont naskýtá pohled na větrné elektrárny. Jako, mají to tam prostě hezký, posuďte sami z pořízených fotografií. A pokud nechcete strávit celý pobyt na okruzích, místní okresky jsou něco neskutečného...

Zázemí Almerie

Okruh Almeria vás přivítá rozáhlým betonovým paddockem. Místa je tu opravdu dost a dost. Stojany s elektřinou a vodou jsou ale rozmístěny vcelku daleko od sebe, chce to sebou pořádně dlouhou prodlužku. Přes noc je paddock osvícen lampami, ovšem ne vždy :), buď šetří a nebo co mi přijde pravděpodobnější je, že na to prostě kašlou. Boxy jsou velké, srovnatelné s Brnem, možná o něco kratší a disponují vlastním sociálním zařízením. Pozor si dávejte při zhoršeném počasí. Obvzláště při písečných bouřích. Nestává se to často, ale písek se dostane pod vraty až do boxů. Umývárna se sprchami se nachází na jednom konci paddocku. Teplá voda teče, někdy... Moudří vědí, že je potřeba chodit do dámských, tam je prý situace lepší. Nezapomeňte teplé oblečení. Přes den jsou teploty fajn, večer je chladněji.

V paddocku se nachází i restaurace. Jídlo je obstojné, odpolední menu stojí kolem 10 Euro. Bohužel Almerie nedisponuje vlastní benzínkou, ale musíte asi na 3km vzdálenou benzínku mimo areál.

Trať

Teď už ale k tomu nejdůležitějšímu a to je trať samotná. Je relativně úzká (asi jako Most v úseku před vracákem) a ze začátku velmi náročná na nalezení správné stopy. Problémem jsou zatáčky na slepo a nedostatek referenčních bodů taky nepomůže. Musíte získat odhad a prostě to tam poslat. Převýšení není veliké, rozhodně nemáte pocit jako na nějaké horské dráze. Na to, aby se vám skryly apexy to ale stačí. Některé zatáčky vyloženě klamou tělem a ne vždy je záhodno využít celou šířku tratě. Celkově je to technicky náročná trať, rozdíly mezi šestkou a litrem tu jsou minimální a projeví se pouze na jedné dlouhé rovince. To je taky jediné místo, kde si na trati odpočinete. Jinak se těšte na brzdění do zatáček v náklonu, brzdění z kopce a průjezd těsně kolem boxové zdi.

Většina z nás zná Masarykův okruh jako svoje boty. Ti z vás, kteří absolvovali sezónu s námi, taktéž Most a Slovakia Ring. Všechno jsou to standardní středoevropské okruhy s podobnou úrovní a mírou zabezpečení (Brno je ale prostě strop). Kdo byl ale třeba na Pannonce, ví, že v Maďarsku se radši nepadá... Jasně, možná to trochu přeháním. Ale když vidíte traťáka, jak běží ke crashni v pantoflích ze sto metrů vzdálené budky, po cestě mu ta pantofle padá a on se pro ni vrací, do toho křičí něco ugrofinštinou na paní v budce, ať sakra mává žlutou... To se vám v Almerii nestane. Tam totiž traťáci nejsou vůbec. Tedy pár jich tam je, ale na některá místa na trati to mají dost daleko. S tím souvisí i odklízení motorek po pádu. Obslužná komunikace tu je z obou stran okruhu, i tak to ale vcelku trvá. Vůbec celkově to mají místnáci tak trochu v "maňana". Jednou jsem viděl pracanta v takovým tom golfovým vozíku, který s ním jezdil po paddocku a chytal signál na rádio. Když ho pak chytil, asi půlhodiny poslouchal nějaký zápas nebo co.

Andalusia

Sranda je, že hned vedle (a tím myslím asi sto metrů) leží druhý okruh (s jeho layoutem má co dočinění Esteve Rabat). Takže pokud se vydáte do Almerie, můžete si okruhy vyzkoušet hned dva. Příjemný bonus, nemyslíte? Sami jsme jej zatím nevyzkoušeli ale poznatky ostatních jezdců jsou takové, že se jedná o okruh spíše pro šestistovkové motocykly.

Jak se tam ale sakra dostat?

Možnosti máte dvě. Po vlastní ose s motorkou na vozíku nebo v dodávce, nebo využít služby některé z okruhových agentur a nechat si do Španělska motorku převézt. Vy pak na pohodu přiletíte letadlem. U této varianty vám pak může chybět zázemí dodávky, musíte řešit spaní (přímo na okruhu jsou k pronajmutí apartmány) a podobně. Která varianta je výhodnější? To necháme na vás.

Vlastní doprava (Fiat Ducato 2.3 JTD), celkem 2720km z Brna do Almerie. Jeli jsme přes Německo a Francii do Španělska. Je možné jet i přes Švýčarsko, ale to nedoporučujeme, vzhledem k nutnosti roční dálniční známky. Navíc je to samý tunel a musíte jet pomalu (rozuměj dodržovat předpisy, pokuty jsou hooodně drahé, čekáme hezký obrázek z jednoho tunelu, že Honzo? :-) ) a je to pakárna. Bílá dodávka a SPZ z Čech je prostě jasná známka  překupníků drog, pašeráků imigrantů a kdo ví čeho dalšího. No nic, tak se aspoň podívali, jak hezký to vevnitř máme.

Náklady:

  • Nafta - 400 Euro (myslete na rozdíly v cenách nafty, spotřeba okolo 12 litrů na sto)
  • Poplatky za dálnici Francie 80 Euro
  • Poplatky za dálnici Španělsko 60 Euro
  • Celkem 540 Euro

To jsou náklady jenom na dopravu na cestu tam. Musíte se dostat ještě zpátky, takže násobit dvěma. 1080 Euro už je docela pálka, takže ideálně jet v co nejvíce lidech a rozložit si náklady na cestu.

Španělsko s Bike Promotion

Druhá varianta je, jak jsem již zmiňoval, nechat si motorku do Španělska odvézt okruhovou agenturou. Ku příkladu Bike Promotion nabízí službu převezení motorky na zimní sezónu do Španělska za 495 Euro (mají různá sběrná místa, cena se tak může lišit). Za letenku (letí se buď do Alicante nebo do Malagy) dáte kolem 200 Euro, klidně i méně, pokud jste šikovní. Půčovny si za malé auto (Panda, Aygo, Corsa) vezmou cca 70 Euro za den. Takže včetně pětidenní výpujčky auta, vás výlet do Almerie vyjde na nějakých 1050 Euro. To už stojí za přemýšlení. Na zimní termíny mrkněte na stránku Bike Promotionu.

Tak co? Už se balíte a chystáte na cestu? :-)

O autorovi

Roman Kadlčík

Šéfredaktor webu Okruháři.cz a motocyklový instruktor na Okruhových dnech na SPZkách. Zaměřuje se na techniku jízdy a techniku motocyklu. Bývalý závodník a vítěz Czech Endurance Cupu 2 v roce 2011.

roman@okruhari.cz