Technika jízdy - pozice těla při průjezdu tratí

Autor: Roman Kadlčík |  Foto:  Jan Stárek, David Vejmola, ostatní |  Kategorie: jak-jezdit |  13. 12. 2017

To, jak na motorce sedíme a jak se na ní hýbeme, ovlivňuje zásadním způsobem chování motorky. Špatný posez na motorce negativně ovlivňuje stabilitu motorky, rychlost průjezdu zatáčkou a zhoršuje manipulaci s plynem, brzdou a řazením. Jak máte na motorce sedět v jednotlivých fázích průjezdu závodní drahou?

Správný posez na motorce považují za jednu z nejzásadnějších věcí, které by měl začínající jezdec ovládat na začátku své okruhové kariéry. Je to také oblast, ve které začátečníci suveréně nejvíce chybují. Většina je strnulá, v křeči a na motorce se vůbec nehýbe (zato ve své hlavě se cítí, jakoby z motorky viseli jako opice). Pokud chcete na dráze jezdit rychle, menší atletice na motorce se nevyhnete a ač nemusí být váš styl tak výrazný, jako u jezdců MotoGP, pochopením a naučením se základních technik posunete svojí jízdu o velký krok dopředu.

Uvolněnost je základ

Ještě předtím, než se vrhneme na rozbor správného posezu na motorce v jednotlivých fázích tratě, je potřeba si uvědomit jednu věc. Za všech okolností musíte být na motorce uvolnění. V jakýkoliv moment musíte být schopni ovládat spojku, plyn a obě brzdy. To nepůjde, pokud budete na motorce ztuhlí nebo křečovití (viz díl o panických reakcích a jejich předcházení). Horní část těla, tedy ramena a ruce, jsou vždy volná. Řídítka neslouží k tomu, abyste se za ně při vysedání drželi, abyste nespadli z motorky. V sedle vás udrží odstředivá síla. Pokud tomu tak není, velmi pravděpodobně nemáte pro dané vysednutí dostatečnou rychlost. Častější se ovšem opačný extrém, tedy skoro nulové vysedávání.

Ovládat motorku jednou rukou by pro jezdce němel být žádný problém!

Proč vysedáváme?

O motorce s jezdcem musíme uvažovat jako o celku. Rozložení hmotnosti motorky je jasně dané, s ním hýbat nelze. Změnu těžiště ale v soustavě jezdec/motorka provést můžeme. Vysednutím z motocyklu do strany posuneme těžiště soustavy (naším cílem je těžiště směřovat co nejvíce dolů a dovnitř zatáčky). Čeho tím dosáhneme? Čím více posuneme těžiště mimo osu motorky, tím nižší náklon potřebuje motorka k tomu, aby zatáčku projela danou rychlostí. Zjednodušený příklad - pokud jezdec nevysedne, bude mít jeho motorka při průjezdu zatáčkou rychlostí 50km/h náklon 45 stupňů. Pokud jezdec z motorky vysedne a tím přesune těžiště, při průjezdu stejnou zatáčkou o stejné rychlosti bude potřeba náklon 40 stupňů (rozdíl v náklonu je pouze ilustrativní, závisí na mnoha faktorech, neříkám, že je to přesně 5 stupňů). Limitujícím faktorem při průjezdu zatáčkou je náklon motocyklu. Rychlost průjezdu zatáčkou tedy ovlivňuje míra vysednutí.

Moje oblíbená kontrolní otázka. Který jezdec jede nejrychleji?

Na sedačce sedíme vpředu nebo vzadu?

Často diskutované téma. V minulých letech si někteří jezdci lepili na nádrž polystyrenové kostky, aby si tím zajistili posez více vzadu. Podle mě je to naprosto špatně a také již s touto vychytávkou skoro nikoho neuvidíte. Při vývoji motorek inženýři myslí na správné rozložení váhy. Podle toho je i tvarované sedlo. Samo vás navede do ideální pozice a ta je vždy co nejblíže nádrže. Důvodů je více. Ideální rozložení váhy při průjezdu zatáčkou, menší tendence zvedání zadního kola, nebo vetší šance ustát highsider. Pokud byste na motorce seděli na výjezdu úplně vzadu, při ztrátě přilnavosti zadního kola letíte okamžitě vzduchem (všimněte si, v jaké pozici jsou motokrosoví jezdci při akceleračním driftu). Navíc, obvzláště silné litrové motorky, se budou stavět na zadní kolo. Někdo může argumentovat pro sezení vzadu větším zatížením zadního kola a tedy lepšímu gripu. Tohle ale má na starosti tlumení a váha na zadní kolo se přesune automaticky při přidání plynu. Jediný přínos, které má posez vzadu na sedačce je při velmi prudkém brzdění před zatáčkou, kdy tím zamezíte zvednutí zadního kola a tedy můžete brzdit prudčeji. Krom toho, že je to opravdu velmi pokročilá technika, musíte před sklápěním motorky už ale být opět v předu.

Věřte si čemu chcete, stačí se podívat na to, jak to dělají ti nejlepší a měli byste mít jasno.

Pozice nohou

Nohy na stupačkách musíte mít na špičkách. Není to nutné vždy, ale je dobré si na to zvyknout i na rovinkách. Na špičkách, hned za prsty, máte největší cit. Kdy to nutné bezpodmínečně je, je při průjezdu zatáčkou. Vnitřní noha musí v ten moment být vždy na špičce. Pokud by tomu tak nebylo, snižujete si světlou výšku a budete dřít botou o asfalt. To je špatně. Pokud dřete botou o asfalt (myslete si, že je to cool, ale velmi rychle si zničíte boty) je vaše poloha nohy na stupačce špatná. Vždy by měla prvně dřít stupačka. Ze špičky nohu sundáváme jen při řazení a brzdění. V zatáčce taktéž nehraje roli pozice vnější nohy, pokud ji nechcete třeba ovládat zadní brzdu.

Bota je schovaná, jako první se dotkne asfaltu stupačka.

Jak poznám, že jsem správně vysednutý?

Ze začátku, pokud jste nikdy předtím z motorky nevysedali, může být tento pohyb a pozice na motorce pro vás nezvyklá. Budete se na motorce prostě cítit trochu jinak a nemusí být pro vás lehké odhadnout správná míra vysednutí. Existuje ale pár pravidel, která vám pomohou uvědomit si, v jaké poloze se na motorce nacházíte.

Vysednou stačí na půl zadku. Co to znamená? V této pozici sedíte pouze na jedné půlce zadku. Kdyby jste se podívali dolů, měli byste vidět punt vašich kalhot přesně na hraně sedla a druhá půlka zadku se sedačky vůbec nedotýká. Nádrž musíte cítit na vnitřní straně stehna.  Tedy ještě jednou, jedna půlka ve vzduchu, punt na hraně sedla, vnitřní strana stehna se opírá o nádrž.

Vnitřní strana stehna se opírá o nádrž, punt je na hraně sedla, levá půlka zadku je ve vzduchu.

Mějte na paměti, že se spodní částí těla musí korespondovat i horní část, tedy ramena a hlava. Vyvarujte se "šroubovice", kdy zadek visí mimo motorku a hlava a ramena zůstávají přesně nad nádrží. Jedna ruka se natáhne, druhá pokrčí tak, abyste dostaly trup do pozice rovnoběžné s motorkou, jako byste chtěli dát pusu zrcátku. Vnější ruka je opřená o nádrž (ale nedrží se za ni!). Vnitří ruka se v ideálním případě loktem dotýká kolene. Pamatujte, kam směřovat pohled. Za víc než tisíc slov vydají fotky. Mrkněte na jezdeckou extratřídu, jak na motorce sedí.

Kdy měnit polohu na motorce?

Každý přesun vašeho těla znamená změnu rozložení váhy, se kterou se musí tlumiče vypořádat. Proto provádíme změnu pozice vždy dostatečně brzo před zatáčkou a vracíme se doprostřed až po zatáčce. Vždy v momentně, kdy je motorka narovnaná. Vysedat z motorky v momentě, kde jste ji již sklopili do zatáčky je risk. Navíc v ten moment se plně soustředíte na brzdy, podřazování a trefení správné stopy. Je zbytečné a nebezpečné řešit navíc ještě polohu na sedačce. Tu si nachystejte ještě před samotným brzděním.

Jorge je nachystaný pro průjezd zatáčkou ještě před samotným sklápěním motorky.

Přesedání

Při přesedání netahejte zadek po sedačce. Lehce se nadzvedněte ve stupačkách. Nepřesedejte zpátky doprostřed, pokud následující zatáčka vede na stejnou stranu (pokud mezi nimi není dlouhá rovinka). Při překlápěčce přesedejte v okamžiku, kde je motorka narovnaná. Přesednutí se vám musí podařit na poprvé. Následné korekce jsou špatně, zabírají vám čas a rozhazují stabilitu motorky.

Fáze průjezdu závodní tratí a pozice těla

Rovinka
Jezdec sedí uprostřed osy motorky, může i více vzadu kvůli lepšímu zalehnutí za plexi. Cílem je co nejnižší aerodynamický odpor. Hruď je opřena o nádrž, lokty a kolena co nejvíce u sebe. Pozice nohou veskrze nehraje roli. Ideálně pořád na špičkách, doprostřed pouze levá noha při řazení.
Před zatáčkou
Ještě předtím, než začnete brzdit a než začnete motorku sklápět do zatáčky, je potřeba dostat tělo do pozice pro průjezd zatáčkou. Spodní část těla posunu na půl zadku do strany a co nejvíce dopředu aby se vnitřní strana stehna opírala o nádrž. Ruce jsou mírně pokrčené, tělo se zvedá nad plexi.
Nájezd do zatáčky
Fáze brzdění a sklápění motorky do zatáčky. Pozice spodní části těla se nemění, tu jsme si již nachystali. Na konci brzdné fáze se ke spodní části těla připojuje i horní část. Jedna ruka se natahuje, druhá pokrčuje, ramena jdou dolů. Tělo je rovnoběžně s motorkou.
Vrchol zatáčky
Pozice se nemění.
Výjezd ze zatáčky
Cílem je mít motorku co nejdříve narovnanou, abychom mohli přidat plyn. V této fázi můžete od sebe motorku ještě více "odstrčit" rukama, tedy ještě více se rameny  pověsit mimo motorku.
Za zatáčkou
Teprve až v momentě kdy je motorka skoro rovně, vracím se zpátky do polohy pro průjezd rovinkou, pokud nenásleduje hned další zatáčka, v tom případě se chystám rovnou na průjezd další zatáčkou.

Čím silnější motorka, tím rychleji ji potřebuju narovnat. Každá stupeň náklonu se počítá.

Související články:

O autorovi

Roman Kadlčík

Šéfredaktor webu Okruháři.cz a motocyklový instruktor na Okruhových dnech na SPZkách. Zaměřuje se na techniku jízdy a techniku motocyklu. Bývalý závodník a vítěz Czech Endurance Cupu 2 v roce 2011.

roman@okruhari.cz