Napsal uživatel Ondřej Vymětalík | 15 Duben 2010
Publikováno v Články - Reportáže

Sezóna nám odstartovala a první závod Czech endurance cupu 2 je již minulostí. Obrátím trošku terminologii, protože tohle nebyla zkouška ohněm, ale zkouška vodou. Celou dobu buď pršelo, nebo mrholilo. Závodit v takovém počasí není žádný med. Doufáme, že jsme si to již všichni vybrali na hodně dlouho dopředu. CEC2 je hobby agenturní seriál šesti závodů po střední Evropě a je to defakto startovací soutěž pro všechny ambiciózní hobby závodníky. I přes toto označení je úroveň vybavení, techniky a časů na velmi vysoké úrovni.

Přípravy

Do Brna se po zimní odmlce každý těšil a nebýt toho počasí, bylo by vše skvělé. Přijeli jsme večer den předem, abychom ráno na tréninky nemuseli spěchat a také ty grilovací večery si nemůžeme nechat ujít. Grilovalo se déšť nedéšť.

V paddocku a v boxech bylo množství cizinců, převážně Rusů a zástupců severských zemí. Hostovala tu agentura Bikepromotion, pod kterou byly i naše tréninky. V pondělí, den před našim závodem, se jel první závod CSC, což je klasický závod na určitý počet kol. Zastoupení bylo velice slabé, vzhledem k špatnému termínu a ještě horšímu počasí.

Práce jsme večer měli ještě hodně a to především s lepením polepů na motorky a nastavením odpružení. Naši fotografové si vytáhli atelierové blesky a udělali pár krásných snímku. Šli jsme spát jako poslední z paddocku.

Dopolední tréninky

Ráno brzké probuzení, snídaně u záznamu závodu Moto2 a fofrem do příprav na tréninky, které začínaly pro nás v 9:20. Po zjištění, že jeden přední mokrý slick je špatných rozměrů, nastal chvíli chaos. Po zburcování pár přátel přes telefon se za dvě hodinky již správná pneumatika přezouvala na Romanovu motorku. Během této doby, kdy chyběla pneu, si alespoň naši mechanici procvičili přehazování předního kola z jedné na druhou motorku.

Kluci si po zimě při tréninku zvykali na motorky a také na jízdu na mokré trati. Pro oba to byla první zkušenost, kterou ovšem zvládli na výbornou. Nechce se ani věřit, že ta pneumatika na tom tak drží, když vidíte, jak najíždí do první právé za cílovkou a kolem jezdce odstřikují „hektolitry” vody.

Vyhraná kvalifikace

Pro kvalifikaci byl vybrán Roman Kadlčík. Ten se s tím vůbec nemazlil a zajel třetí celkový čas a první ve své kategorii. Oba naši borci jezdili velmi vyrovnaně, když v trénincích měli rozdíl jen několik setin. Pro start jsme měli velmi výhodnou pozici, i když v endurance závodech to není až tak podstatné.
Během polední pauzy jsme si chvíli odpočinuli a něco pogrilovali. David Vejmola zajel ještě jeden trénink, který byl naplánovaný po kvalifikaci a poté jsme již vše chystali na start závodu.

Odložený start

Startuje se letmo od boxových zdí, kdy asistent drží motorku a jezdec přibíhá k nenastartované motorce z protější strany. V 15:50 najíždí Roman do zahřívacího kola a celý tým se přesouvá ke startu. Bohužel start se chvíli opožduje, kvůli oleji na trati. Gumy a jezdci chládnou a já jen tajně doufám, ať se problém vyřeší co nejdříve. Po 9 minutách je vše ready a nastává hrobové ticho před odmávnutím. Tuto chvilku si velice užívám, kdy v celém areálu jdou slyšet jen kroky sprintujících jezdců a za pár sekund na to se vše rozburácí. Roman měl vynikající start a najíždí do první zatáčky jako vedoucí jezdec. Během prvního kola se přes něj přehnal nekompromisní estonec, který jel velmi vysokou laťku.

Volba taktiky

Naše taktika spočívala ve střídání po půl hodině. Nad tímto jsme dlouze debatovali, protože je to rozhodující pro výsledek v závodě. Další dvě varianty jsou střídání po 40 minutách, kdy ovšem jeden jezdec jede dvakrát a druhý pouze jednou a poslední varianta je střídání po hodině. Samozřejmě uplně nejideálnější je střídat po hodině v případě, že jezdec neztrácí svůj výkon na časech. Střídáním ztratíte minimálně jednu minutu a to leckdy hraje obrovskou roli ve výsledku. Další rizika jsou snížení pozornosti jezdce a větší šance pro chybu. Přeci jen kroužit hodinu v závodnickém tempu je velká fyzická i psychická zátěž. V takovém počasí jsme byli rozhodnuti jednoznačně střídat po půl hodině. Teplota vzduchu šest stupňů a teplota trati sedm stupňů není žádná sláva. Ruce mrznou, tělo křehne a voda leze všude.

Hladký průběh

Drželi jsme se na krásném třetím/čtvrtém místě a kluci jeli bez chyb. Střídání probíhala hladce a dobrý výsledek byl na cestě. V boxech byl neuvěřitelný cvrkot lidí a všude mokro :-). Kluci po příjezdu do boxu ze sebe shodili totálně promočené hadry a snažili se aspoň něco usušit. Časy jezdili kolem 2:43. Při posledním vystřídání jsem se jen modlil, ať David neudělá chybu a dojede v pořádku do cíle. Drželi jsme krásné druhé místo v naší kategorii Supersport. Do konce dvouhodinového závodu zbývalo 6 minut a nálada v boxech byla velmi napjatá. V posledním kole se ovšem stala nemilá příhoda, a to když nám záhadným způsobem nezměřilo jedno kolo. Posunuli jsme se na páté místo v celkovém pořadí, ale v kategorii jsme udrželi již zmiňované druhé místo. Což byl parádní výsledek na začátek sezóny.

Smolný den měli naši kamarádi, se kterými jsme sdíleli i boxy. Charley Racing Team měl dokonce best lap lepší o několik sekund než my a myslím, že byl i nejrychlejší v závodě, ovšem velká dávka smůly způsobila špatný výsledek. Jiřímu Pavonimu v průběhu jeho jízdy přestala jet motorka, několikrát sebou zaškubala a tak musel urgetně vystřídat. Nejspíš vše způsobila voda v izolaci. Celou dobu kluci drželi krásné třetí místo v kategorii hned za námi, ale hrozivě vypadající pád druhého jezdce Lukáše Bártla skončil se všemi nadějemi.
Doufáme,že kluci vše dají do kupy do příštího závodu a opět si to rozdáme na trati.

Oslavy a loučení

Celý tým měl všeho plné kecky a tak po vyhlášení vítězů a předání krásných pohárů se udělalo ještě pár fotek a začalo se s balením věcí do dodávky.

I přes nízkou účast a špatné počasí byl první závod v letošním roce pro tým Okruháři.cz úspěšný. Závod probíhal hladce a snad poprvé nemusel na trať Safety car, což je celkem paradox, vzhledem k podmínkám, které panovaly na trati.

Příští závod se jede 18.května, opět v úterý a to na okruhu Lausitzring v Německu. Doufáme, že se tam potkáme ve větším počtu.
Fotogalerie toho nejlepšího