Přilnavost pneumatiky s vozovkou je velmi důležitá veličina. Poznáním fyzikálních zákonů a pochopením sil, které na motocykl působí v okamžiku brzdění, akcelerace a zatáčení, vám pomůže lépe najít hranice přilnavosti. Naučit se jezdit na hraně znamená velký krok kupředu.
Trakční kružnice
K znázornění sil, které na motorku za jízdy působí, použijeme trakční kružnici. Porozumění kruhu na obrázku níže, vám pomůže lépe si uvědomit plný potenciál motocyklu. Lépe řečeno, kdybyste věděli, kolik trakce jsou v daném okamžiku pneumatiky schopné přenést na vozovku, můžete jezdit blízko limitu, ale přitom mít situaci stále pod kontrolou.
Na grafu je zobrazena odstředivá síla, která působí na motocykl ve všech směrech, v závislosti na tom, jak se právě pohybuje. Akceleraci reprezentujeme jako kladnou podélnou sílu (působí podélně ke směru jízdy motocyklu). Brzdění jako zápornou podélnou sílu. Zatáčením působí na motocykl boční síly. Místa napravo od podélné osy znázorňují síly, které na motocykl působí při průjezdu pravou zatáčkou, body nalevo od podélné osy pak znázorňují zatáčku levou. Co ale body, které neleží přímo na osách? Řekněme, že akcelerujeme z pravé zatáčky. V tu chvíli na nás působí síla v podélném směru, způsobená akcelerací, a odstředivá síla, způsobená zatáčením, působící ve směru příčném. To se znázorní jako bod v pravém horním kvadrantu grafu. Naopak, třeba brzdění do levé zatáčky, jako bod v levém dolním kvadrantu.
Názorná ukázka trakčního kruhu. Každý modrý bod je zaznamenaná síla, která na motocykl působila v době měření. Z obrázku můžete vyčíst, že levý dolní kvadrant má modrých bodů méně, to znamená, že jezdec má mezery při brždění do levé zatáčky - nevyužívá celý potenciál pneumatik.
Motocyklové pneumatiky jsou schopné poskytnout jistý grip v každém z těchto čtyř směrů (brzdění, akcelerace, zatáčení). Řekněme, že maximální odstředivá síla, kterou jsou pneumatiky schopné udržet, je 1G. To je celkem reálné číslo. Tato síla může působit všechna v jednom směru nebo v jejich kombinacích. Jelikož se bavíme o vektorových silách, kde se sčitá jak velikost síly, tak její směr, tak naše trakční kružnice reprezentuje kruh o poloměru 1G.
Když se na kružnici znovu podíváme, některé věci budou zřejmé. Řekněme, že jste v maximálním náklonu v pravotočivé zatáčce. To vás na trakčním kruhu znázorní v bodě úplně vpravo na příčné ose. V tomto okamžiku není moudré brzdit nebo přidávat plyn, protože jsme velmi blízko okraje kružnice, tedy maximálního gripu. Takže co teď? Je jasné, že pokud bychom plyn přidali, síla působící na motocykl by byla větší, než jakou je schopná pneumatika pojmout. Musíme tedy zmenšit náklon a přidat plyn tak, abychom nikdy nepřekročili 1 G. Jak vyjíždíme ze zatáčky, zvětšujeme akceleraci, tím síla působící v podélném směru narůstá. Síly působící v podelném a příčném směru se sčítají. Pokud bychom nesnížili náklon motockylu, celková síla působící na motocykl by překročila maximální možnou trakci pneumatiky.
Stejný případ je brzdění. Co uděláme, když chceme zatočit a stále brzdit? V každé situaci si musíte uvědomit, že síly, působící na pneumatiku pod bržděním a při zatáčení, se sčítají.
Ještě jeden příklad pro lepší pochopení. Dejme tomu, že jsme ve středně velkém náklonu, a že grip, který pneumatika pořebuje pro udržení v tomto náklonu, je 50% z jejího celkového gripu. Zbývá nám tedy 50% trakce, kterou můžeme použít buď na akceleraci, nebo na brzdění.
Ideálně byste se celé kolo na závodní trati měli pohybovat těsně u kraje trakční kružnice. Doba na trati, kdy je součet podélných a příčných sil menší než maximální možný grip, je jen vozením se. Cílem každého závodníka je poznat dokonale hranice přilnavosti pneumatik, které používá a naučit se využít jejich potenciál po celé délce trati. Jsou místa, kde jste v nulovém náklonu a přesto nebrzdíte nebo neakcelerujete? Dostáváte se k hranice trakce v každé zatáčce? Pokud ne, máte pořád co zlepšovat.
