Pokud jste někdy byli třeba na brněnském céčku a sledovali na živo závody MotoGP, určitě jste si všimli, jak rozdílné jsou průjezdy zatáčkou u jednotlivých kubatur. Co ovlivňuje zvolenou stopu a která je nejrychlejší?
Abychom uvedli věci na pravou míru hned ze začátku - jedna jediná ideální stopa pro průjezd daným okruhem neexistuje. Ideální stopy se liší a závisí na více faktorech, takže třeba ty, které najdete u nás v sekci okruhy, jsou takovým kompomisem pro začínající jezdce bez rozdílu kubatury. Nenechte se mýlit, základy jsou stejné a tvoří největší část úspěchu. Nicméně ty malé rozdíly odlišují špičku od zbytku pole. Co tedy ovlivňuje volbu správné stopy a proč?
Nechat se trochu vynést, není vždy úplně od věci.
Půlkruh vs. véčko
Zavedeme si dva pojmy (pro zjednodušení). Dva pomyslné extrémy průjedu zatáčkou. Tím prvním je půlkruh - v tomto případě se rádius průjezdu zatáčkou nemění. Jakoby ji jezdec projel jedním konstantním náklonem. Položí motorku a drží stejnou rychlost a náklon až do konce zatáčky (jako by byl pořád v apexu). Tedy dvě důležité věci - pořád stejná rychlost a stejný poloměr zatáčení. Druhý extrém, který jsem nazval véčko, vypadá následovně. Jezdec postupně zatáčku utahuje a zároveň zpomaluje až do apexu, kdy má nejnižší rychlost a největší poloměr zatáčení. Poté zatáčku povoluje a zároveň zrychluje. Apex, tedy bod, kdy má největší náklon, je velmi krátký. V praxi jezdci nikdy nepraktikují ani jeden z extrémů, ale v závislosti na faktorech uvedených níže, se jejich průjezd zatáčkou blíží buď půlkruhu, nebo véčku.
 |
 |
| Půlkruh | Véčko |
Výkon motocyklu
Víte, co je největším zabíjákem rychlého času na okruhu? Správně, jsou to zatáčky. Zatáčky jsou místo, kde nemůžete naplno brzdit a naplno přidávat plyn. Všechna místa na trati, kde toto nemůžete dělat, vás stojí čas. Čím delší čas strávený v zatáčce, tím pomalejší čas na kolo. Simon Crafar má velmi hezkou poučku - "Zkraťte zatáčky, prodlužte rovinky." Jenže žádný okruh nevede jenom rovně, takže se ze zatáčkami musíte vypořádat a právě výkon motocyklu hraje určující roli ve zvolené stopě.
Co nejdříve rovnat a dávat plnej... Vítej ve světě silných motorek.
Určujícím faktorem pro využítí výkonu motorky jsou výjezdy na rovinky. V ten moment můžete otevřít plyn a nechat se vystřelit pryč. Čím vyšší výkon motocyklu, tím rychleji rovnáte bajk na výjezdu ze zatáčky tak, abyste co nejdříve mohli otočit plný plyn a využili výkon motoru. Opět si neodpustím jednu Simonovu poučku - "Není důležité, kdo první přidá plyn, ale kdo první přidá plný plyn". U jezdců MotoGP tedy vidíte průjezd zatáčkami ve stylu véčka, kdežto stopa jezdců Moto3 se více podobá půlkruhu. Jezdci na výkoných motorkách obětují rychlost v zatáčce ve prospěch dobrého výjezdu a tím i vysoké maximální rychlosti na rovinkách mezi nimi.
"Jsou dva druhy vrcholu zatáčky - apexu. Geometrický (žlutá šipka), který je například v případě zatáčky o neměnném poloměru přesně uprostřed, a závodní, který ač může být stejný jako geometrický, je silně závislý na okolnostech a je většinou jinde..."
Váha motocyklu
Váha motorky jde obecně ruku v ruce s jejím výkonem. Stokilový superbike by byl sice fajn, ale to by se asi zlomil v první zatáčce. Je to jednoduchá fyzikální zákonitost. Čím těžší motorka je, tím více na ni působí dostředivá síla. Pokud vedle sebe postavíme lehkou a těžkou motorku a necháme je projet zatáčkou stejnou rychlostí, bude muset jezdec na těžší motorce motorku více sklopit. Jasné tedy je, že lehčí motorka může v zatáčce dosáhnout větší maximální rychlosti. Težká motorka je v apexu pomalá - proto je žádoucí strávit nejméně času v největším náklonu. Jezdci Moto3 ztrácí v plném náklonu méně času, než jezdici MotoGP. Mohou si dovolit strávit víče času v plném náklonu, navíc na výjezdu nejsou schopni tak rychle akcelerovat. Proto je jejich průjezd zatáčkou více podobný půlkruhu.
Rychlost vs. ujetá vzdálenost
Dalším faktorem, který ovlivňuje čas na kolo, je ujetá vzdálenost. Chtělo by se říct - čím více metrů najedete, tím více času ztratíte. No, tak jednoduché to není. Co když sice najedu více metrů, ale budu schopen udržet vyšší rychlost? Co když sice pojedu rychleji, ale nevyváží to ty najeté metry navíc? Kdy jakou stopu zvolit hodně souvisí s prostorem mezi jednotlivými zatáčkami. Často jezdci dělají chybu v tom, že se ze zatáček vyvážejí. Stráví více času v náklonu, než je nutné. Místo toho, aby si na krátkém úseku mezi zatáčkami udělali rovinku. Projedou ji jako esíčko, čímž nejenom že nevyužijí prostoru k přidání plynu, ale najedou několik metrů navíc. To, jestli si udělat rovinku, nebo esíčko, prakticky určuje výkon motocyklu. Od něj se to celé odvíjí.
Úplně typická chyba. Místo krátké rovinky mezi dvěma zatáčkami žáci stopu vykružují. Rozdíl mezi instruktorem a posledním ve vláčku je markantní.
Všechno je to o kompromisu
Motocykly o nízkém výkonu nesmí ztrácet rychlost, protože zrychlují pomalu. V zatáčce tedy potřebují udržet co nejvyšší rychlost, tím pádem si ji musejí co nejvíce narovnat. Pokud rychlost v zatáččce ztratí, velmi těžko ji získávají zpátky. Jenomže toto nemusí být, a v případě vysoce výkoných motorek ani není, nejlepší varianta. Jestliže ústí zatáčka na rovinku, je výhodnější zvolit pozdní apex, co nejdříve motorku narovnat a přidat plyn za účelem dosáhnutí vysoké rychlosti na následující rovině. O něco menší nájezdová rychlost, ale o to větší rychlost výjezdová. Do zatáčky pomalu, ze zatáčky rychle (tohle už taky někdo říkal, pozn.redakce).
Všechny tyto faktory musí jezdec při volbě správné stopy vzít v potaz. Někdy je správná stopa očividná. Často ji sami vycítíte a správně určíte, to díky vašemu závodnickému talentu. Někdy si z vás mozek dělá srandu a nejrychlejší stopa je úplně jiná, než byste čekali. Tady nastupuje telemetrie a vyhodnocování sesbíraných dat.
No, abych ten můj výplod nějakým způsobem shrnul. Čím silnější motorka, tím méně zatáčet a více gasovat. Jednoduchý ne?
