Text: Roman Kadlčík, foto: Okruháři.cz
V tomto díle techniky jízdy si popíšeme několik podstatných zásad, které byste měli při jízdě na okruhu z hlediska řazení dodržovat. Jdeme na to!
Otočit, či neotočit?
Ještě než se vrhneme na techniku řazení jako takovou, řekneme si něco k otočenému/závodnímu řazení. Sériové motorky mají standardně řazení ve formátu 1čka dolů a zbytek nahoru. Pro jízdu v běžném provozu je to fajn konfigurace, na kterou jsme všichni zvyklý. Okruháři ale pro jízdu na závodní dráze směr řazení otáčí. Jednička je nahoře a další rychlosti řadíte směrem dolů. Proč tomu tak je? Při jízdě na okruhu se často dostanete do situace, kdy potřebujete na výjezdu ze zatáčky zařadit vyšší rychlostní stupeň. Jste vysednutí, máte přidaný plyn a motorka je ještě v citelném náklonu. V tento moment je mnohem snažší a rychlejší na řadičku šlápnout, než se pod ní snažit nacpat nohu. Pro mě osobně je otočené řazení i přirozenější a doporučuji to jako jednu z prvních úprav, kterou na své okruhovce chcete. U některých motorek lze snadno řazení otočit i na sériovém přepákování, u jiných musíte pořidít aftermarketovou variantu, která to umožnuje. Jen pozor, ať se při řazení nespletete!
Zrovna u starších motorek stačí otočit táhlo řadičky na tisícihranu hřídele z převodovky a voilá, máme otočené řazení...
Jaký kvalt zvolit?
Při průjezdu tratí řadíte prakticky neustále. Kdy a jakou rychlost ale mám mít zařazenou? Pravidlo je jednoduché. Při průjezdu zatáčkou chci mít zařazený takový rychlostní stupeň, abych v jejím průběhu už řadit nemusel. Řadím totiž ideálně při narovnané motorce, vyjma situací, které řazení v náklonu vyžadují. To mohou být výjezdy z otevřených zatáček, kdy mi prostě dojdou v náklonu otáčky motoru a já zařadit musím, nebo např. utahující se zatáčky, kdy ještě v lehkém náklonu potřebuji zvolit nižší převodový stupeň.
Pokud se trať teprve učím, zvolte klidně vyšší převodový stupeň pro průjezd zatáčkou. Budete mít jistotu, že vám otáčky motoru vyjdou po celou dobu průjezdu. Motorka navíc nebude tak citlivá na prvotní otočení plynu. Ve finále ale chcete mít na výjezdu ze zatáčky maximální možný výkon, tedy vysoké otáčky motoru. Postupně tedy snižujte rychlostní stupeň tak, abyste využili výkon motorky na výjezdu naplno. Zároveň ale pořád nechcete řadit v příliš hlubokém náklonu. Každé přeřazení totiž rozhodí stabilitu motorky. Dnešní systémy oboustraného rychlořazení fungují tak dokonale, že přeřazení je extrémně rychlé a motorku vám prakticky nerozhodí. Pokud ale rychlořazení nemáte a pracujete se spojkou, může to být problém. Řazení se spojkou trvá déle a dochází při něm k přenosu váhy a tím i změně zatížení pneumatik a přilnavosti.
Dobrým pomocníkem je ukazatel zařazené rychlosti. Díky němu víte, že máte před zatáčkou zařazený správný kvalt. Vhodné je, pamatovat si počet podřazení před danou zatáčkou. Příklad - řítím se k první zatáčce v Brně a vím, že musím třikrát podřadit. V nájezdu na áčko opět tři kvalty dolů, na béčko dva kvalty a tak dále.
Shortshifting
Vezměme si poslední zatáčku v Brně.
Ihned na výjezdu z první zatáčky řadím vyšší rychlostní stupeň.
Jedná se o dlouhou pravou s velkým rozdílem mezi nájezdovou a výjezdovou rychlostí. Pokud do ní najedu s třetím rychlostním stupněm, otáčky motoru mi dojdou zhruba vprostřed zatáčky, kdy jsem ve velmi vysokém náklonu. V tento moment řadit určitě nechci. Řešením je zařadit ještě před nájezdem rovnou čtvrtý rychlostní stupeň. Znamená to, že trojku vůbec nedotočím (tzn. shortshift) v nájezdu do datačky mám "podtočenou" čtyřku. Čtyřka mi ale vydrží po celou dobu průjezdu zatáčkou a vyhnu se řazení v náklonu.
Podřazování
Zároveň s brzděním před zatáčkou je třeba postupně snižovat rychlostní stupně. S blipperem (rychlořazení dolů) si vlastně hlídate jen to, abyste nepodřadili příliš brzo a aby otáčky zadního kola nepřesáhly otáčky motoru. Pokud máte antihoppingovou spojku, je situace ještě snažší. Můžete si dovolit podřazovat citelně dřív, protože antihop otáčky motoru a kola pomůže citlivě srovnat. Při podřazování s použitím spojky je třeba pouštět ji citlivě a nechat ji dostatečně proklouznout. Pokud podřadíte příliš brzo a spojku rychle zahodíte, můžete si přivodit smyk zadního kola a to rozhodně nechcete. Mezi každým podřazením spojku nechte alespoň částečně proklouznout, ať lépe odhadnete správný kvalt. Pokud na začátku brzdění zmáčknete spojku, kopnete dva tři kvalty dolů, tak nemáte šanci poznat, kdy můžete spojku úplně pustit. Zadní kolo může být při podřazování neklidné, přece jenom veškerá váha je na předním kole. Zadní kolo může klouzat nebo odskakovat. Pokud se toto děje, musíte podřazovat později a citlivěji. Zadní tlumič hraje velkou roli. Sériové tlumiče dost často nestíhají a při prudkém podřazovaní může zadní kolo poskakovat.
Umět brzdit dvěma prsty vám umožní používat při podřazování meziplyn.
Meziplyn
U motorek s blipperem (rychlořazení dolů) tohle vůbec nemusíte řešit. Pokud blipper nemám a musím mačkat spojku, mohu si čas nutný na prokluz spojky k tomu, aby se vyrovnaly otáčky zadního kola a motoru, zkrátit meziplynem. To je v podstatě to, co dělá blipper. Ten vám automaticky při podřazení přidá na krátkou dobu plyn. Ruční přidávání meziplynu vyžaduje cvik. Pokud se vám to správně podaří, bude motorka při podřazení mnohem klidnější. Základem je naučit se ovládát přední brzdu dvěma prsty a zároveň přidávat plyn. Vyzkoušejte si to nejdříve na nějaké bezpečné rovince. Pokud se vám podaří přesně trefit otáčky motoru, měli byste cítit při podřazení jen malý (nebo žádný) brzdný účinek motoru. Obvykle stačí krátký a rychlý pohyb zápěstí. Prudké brzdění, hladké podřazení pomocí meziplynu = ideální technika na okruzích.
Takto efektní slide zadního kola v nájezdu do zatáčky je dosažen jemnou prací jezdce se spojkou
Ruční rychlořazení
Nemáte motorku vybavenou rychlořazením? Nevadí. Řadit nahoru bez spojky jde i bez toho. Funguje to následovně. Motor je v tahu, motorka akceleruje, otáčky motoru jsou v horní polovině pásma. Čím vyšší rychlostní stupeň, tím snadněji to jde. Z jedničky na dvojku to úplně nedoporučujeme, ale trojka a výš je úplně v pohodě. Plyn je pořád otevřený a levá noha začně tlačit na řadící páku. Nestane se nic, rychlost tam nespadne. Jakmile chcete přeřadit, co nejrychleji zavřete a znovu otevřete plyn. V momentě, kdy plyn ubíráte dochází k odlehčení převodovky a rychlost tam sama zapadne. Na stejném principu funguje i rychlořazení, které podle senzoru na řadící páce krátkodobě vypne zapalování. Pokud ruční rychlořazení děláte správně, převodovce nijak neubližujete. Přeřazení je mnohem rychlejší a nedochází k přenosu váhy - motorka je mnohem stabilnější.