Katalánsko: Chaos a destrukce. Tenhle víkend jsme mohli mít smrt.

Chtěli jsme závodní víkend plný napětí. Dostali jsme ho, ale ne takovým způsobem, jakým bychom si přáli. Barcelona přinesla tři červené vlajky, tři restarty, dvě DNF Jorgeho Martina, létající kolo od Alexovy motorky pár centimetrů od Di Antoniovy hlavy, Zarku přetrhané vazy v koleně a zlomeného pátého obratle C7 u Alexe Márqueze. A Di Antonio vyhrál. Ale k tomu se dostaneme.

Trať, která ničí pneumatiky a přidělává vrásky

Barcelona je specifická. Hrubý asfalt s malou styčnou plochou dává nízký grip, ale zároveň gumy doslova rve. Přidejte k tomu problém se zahřátím levé strany přední pneumatiky, kdy v náklonu z jedné strany na druhou ji seberou bez varování, a máte recept na průšvih. Přesně to se celý víkend opakovalo znovu a znovu.

Dalším faktorem byla délka roviny před první zatáčkou. Hallshot devices umožňují rakety starty, motorky přijíždějí k první zatáčce v obrovských rychlostech a brzdit musí tvrdě, jinak zařízení neodemknou. To dohromady je kombinace, u níž je otázka ne zda se něco stane, ale kdy.

Alex Márquez: Létající kolo a odlet do nemocnice

Tenhle moment si zapamatujeme dlouho. Alex Márquez jel za jezdcem ve větrném pytli, plný plyn, a motorka před ním najednou bez varování vypnula. On stihl zareagovat a vyhnout se přímému nárazu, ale trefil betonový žlábek u okraje trati, který ho vymrštil. Motorka se rozletěla na prvočinitele. Kolo s vidlemi letělo dovnitř na trať, přímo ke skupině jezdců. Di Antonio projel pár centimetrů od toho letícího kola.

Fotka, která obletěla internet, ukazuje motorku ve vzduchu, kolo letící dovnitř a komisaře, který se snaží, aby ho nic netrefilo. Strašidelné. A nejhorší na tom je, že to byla situace, kterou Alex nemohl nijak ovlivnit.

Záběry se na okamžik zastavily, kolem Alexe se natáhly bílé plachty. Na obrazovce se pak objevilo: Rider is conscious. Druhý den Alex vyšel z nemocnice po vlastních, se zlatíčkem kolem krku. Zlomený obratel C7, klíční kost, ale chodí. To se říká klika.

KTM: Čtyři technické problémy jeden víkend

Binder neodstartoval kvůli technickému problému. Viñalesovi vytekl olej na nohu v kvalifikaci. Bastianini nedojel kvůli poruše. Acostovi chcípla motorka v půlce závodu. Čtyři různé motorky, čtyři různé problémy, jeden víkend. A nikdo nás nepřesvědčí, že to je náhoda.

Acosta v průběhu celého prvního závodu jel nádherně. Sesal se s Alexem, jejich souboje na brzdách byly fascinující na sledování. Ve sprintu vyhrál s nejmenším rozdílem v historii, což Acostu moc nepotěšilo. A pak mu motorka prostě umřela. Co víc mohl mít? Všichni kandidáti se postupně odklidili ze hry a přijel Di Antonio, který ho vzápětí předjede a ještě se za ním podívá. Acosta byl naštvaný a to pochopitelně.

Svůj vztek o pár kol později ventiloval na Ogurovi, který ho trefil do ruky v poslední zatáčce posledního kola. Ogura po závodě přiznal, že to byl hloupý manévr a omlouval se, jenomže k Acostovi ho nepustili. Penalizace tří vteřin, která zkrátila vítězství Ogury, byla kontroverzní. Acosta byl vyčnělý ven, Ogura byl uvnitř. Na takovýchhle situacích se dá polemizovat donekonečna.

Acosta navíc sdělil novinářům něco, co řekl málokdo tak otevřeně: KTM se ptám na vysvětlení technických problémů už tři roky a za tři roky jsem nedostal žádnou odpověď. Tak pochybuju, že ji dostanu teď.

Di Antonio: Vyhrál poté, co ho málem zabilo kolo

Fabian Di Antonio nastoupil do restartu poté, co ho několik minut předtím minulo létající kolo. Poškrábaná kombinéza vypadala, jako by ho táhli za autem po asfaltu. Měl u sebe Rossiho, jenž přijel sledovat víkend. Před šéfem týmu zajel druhé vítězství kariéry.

Takhle se jede hlavou. V situaci, jaká ta byla, nastoupit a pak jet takhle kontrolovaně a klidně. Klobouk dolů.

Di Antonio je nyní třetí v šampionátu. Na motorce si nastavení upravuje po svém, jde jiným směrem než Márquez a říká, že má teď lepší stroj než loni. Přestup do továrního KTM se považuje za hotovou věc, i když není oficiálně potvrzen.

Joan Mir: Druhý díky penalizacím, ale s přetrhnutými vazy

Joan Mir dojel na druhém místě, ale za okolností, o nichž nechce nikdo mluvit. Byl blízko tlakového limitu pneumatiky, dostal dvanáctivteřinovou penalizaci a přišel o místo. Pak penalizace na základě dalšího šetření padla. Výsledek? Druhý.

Sám Mir řekl, že si druhé místo nezasloužil. To je fér vyjádření.

Ve sprintu doplatil na kontakt Di Antonia s Binderem, který ho sestřelil. V závodě pak Di Antonio před stupni vítězů před kamerami snesl klobouk před Mirem a pochválil ho za kontrolu motorky. Přitom Mir ještě nemá potvrzenou sedačku na příští rok.

Mir odchází do Gresini, kde bude jezdit Ducati. Tam by si mohl skutečně spravit chuť.

Zarko: Kolo pod motorkou, přetrhané vazy, závodil dál

Pokud chcete příklad odhodlání, Joan Zarko je odpověď. Trefilo ho Pekova pneumatika, která se odtrhla z motorky. Vtáhlo mu ji pod sedadlo a přetrhalo mu vazy v koleně plus způsobilo lehčí zlomeniny v dolní části nohy. Zarko si nohu ledoval, pak nastoupil do třetího restartu a závodil. Dojel třetí.

Z nemocničního lůžka pak řekl, že záběry havárie Alexe Márqueze a úder do nohy ho psychicky naprosto odrovnaly, že nebyl v dobrém rozpoložení vůbec, když na motorku sedal. A přesto to tam dal. Přesto pak v první zatáčce přebrzdil a sám způsobil problém. Nestalo se mu to bez příčiny.

Zarko zároveň říkal, že po dvou červených vlajkách by se závodit nemělo. Zdraví jezdců musí mít přednost před show.

Jorge Martin: Demolition derby, které si zařídil sám

Martin měl před tím víkendem double vítězství z Le Mans. Z Barcelony odjíždí s double DNF a návštěvou nemocnice navíc ještě v pondělním testu. Celkem čtyři pády za víkend, z toho jeden v pondělí na testech.

První pád v tréninku byl v zatáčce 12, kde ho trefila jeho vlastní motorka odrážející se od airfensů. Martin v rozhovoru přiznal, že v ten moment si vzpomněl přesně na to, co se stalo Salomovi a jak ta motorka přilétla zpátky. Ve sprintu měl další pád. V závodě ho vyšťouchl Raul Fernandez a za to nedostal žádný trest. To byl kontroverze víkendu číslo dvě.

Martinova reakce v boxu po pádu, kdy shodil technika, aniž by věděl proč, nebyla jeho nejlepším momentem. Omluvil se, ale škoda byla hotová.

Peko Bagnaia o Martinovi před tímto víkendem řekl, že letos jezdí tak, jak jel tehdy, když titul vyhrál, tedy hlavou. Tentokrát jel hlavou přímo do zdi. Nasadit čtyři pády za jeden víkend a jít na výšetření po pondělním testu není způsob, jak obhajovat vedení šampionátu.

Bezzecchi mezitím tiše sbírá body a svůj náskok zvyšuje.

Bezzecchi: Čtvrtý a v klidu

Marko Bezzecchi byl čtvrtý, přičemž bojoval sám se sebou celý víkend. Motorka mu nesedela, propadal se, před třetím restartem byl dokonce za Morbidellim. Přesto dojel čtvrtý a v šampionátu svůj náskok rozšiřuje. Takový výsledek ve víkendu, kdy to nešlo, je cenný.

Aldeger: Záblesk z ničeho

Niall Mackenzie Aldeger se pohyboval celou první část sezóny mimo záběr. V Barceloně dojel druhý. Sám říká, že jeho noha je na 70 až 80 procentech a že si vidí spíš na top sedm, nikoliv pódium. Přesto tam byl. Řekl, že je pro něj psychicky těžké závodit poté, co viděl, co se stalo Alexovi.

Bagnaia: Třetí místo, konec šňůry deseti závodů bez pódia

Peko Bagnaia ukončil sérii deseti závodů bez pódiovéhom umístění, nejdelší od roku 2014. Ve sprintu mu pneumatiku roztrhlo a skončila v Zarkov noze. Do závodů neměl softku. Přesto bojoval, dojel třetí a Ducati box slavil. Valentino Rossi pak pro média poznamenal, že vidí, jak Peco dře na sto procent a přál by si, aby Ducati dřela taky. Bagnaia to musel hasit tvrzením, že Borgo Panigale pro něj na sto procent pracuje.

Quartararo a Luka Marini: Páté a šesté místo ze záhady

Fabio Quartararo pátý, Luka Marini šestý. V normálním závodě by ani jeden z nich tam být nemusel. Po třetím restartu na kratší vzdálenost se přeházel celý balíček a někdo prostě musel dojít k těmto místům.

Toprak a Yamaha: Na ledu

Toprak Razgatlioglu po pádu v kvalifikaci ztratil motivaci a celý zbytek víkendu se nemohl dostat do rytmu. Říká, že Michelin má v Barceloně horší grip než Pirelli, což není hezké vyjádření pro dodavatele pneumatik. Quartararův setup zkusil taky. Nefungovalo to.

Augusto Fernandez jako divoká karta Yamahy byl v kvalifikaci rychlejší než všichni tři tovární jezdci Yamahy. To samo o sobě říká vše.

Raul Fernandez: Konec kariéry v MotoGP?

Celý víkend jel na hraně. Vytlačoval soupeře, byl agresivní způsobem, který přesáhl to, co je na trati přijatelné. Sestřelil Martina bez trestu. Rivola šel osobně do garáže Aprilie s jasným vzkazem. Éle Espargaro pak na sociálních sítích napsal, že si nedělá srandu. Fernandez je pravděpodobně v MotoGP naposledy.

Bezpečnost: Téma, které nelze ignorovat

Po tomto víkendu musí přijít změny. Airfensy nejsou vždy tím nejlepším řešením, protože v určitých situacích motorku odrážejí zpět na jezdce, místo aby ji pohltily. Tři restarty jsou příliš. Jezdci nejsou schopni se psychicky resetovat po závažné havárii a závodit dál, jako by se nic nestalo.

Acosta, jeden z těch, kdo volají po změnách, přiznal, že na safety komisi nechodí, protože tam vždy někdo zvedne ruku a zablokuje jakoukoliv změnu. Jezdci nejsou jednotní a dokud nebudou, bude se o bezpečnosti pouze mluvit.

Závěr: Mugello a pak Brno

Mugello za čtrnáct dní. Italové budou chtít zazářit před domácím publikem. A pak přijde Brno, kde nový povrch, rozšířené únikové zóny a kompletně předělaný okruh čekají na svůj velký debut.

Tenhle víkend měl hodně štěstí, že o něm nepíšeme jinak.