TECHNIKA JÍZDY - když pomalu znamená rychle

Rychlá jízda na závodním okruhu je otázkou správné rovnováhy mezi agresivními a plynulými pohyby. Rychlý jezdec ví, kdy je potřeba použít sílu a kdy naopak cit.
Ve článcích o technice jízdy často mluvíme o plynulosti jezdeckých úkonů. Klademe na to velký důraz, protože plynulost je důležitá prakticky ve všech jezdeckých manévrech, jako je ovládání plynu, brzdy, spojky, zatáčení a podobně. Plynulost (chcete-li hladkost) těchto úkonů se pak odráží v rychlosti a bezpečnosti jak na běžné silnici, tak i na okruhu.  Ovšem někdy je třeba motorce předat rychlý a agresivní pokyn. Třeba projetí šikanou. Přehození motorky co nejrychleji ze strany na stranu, z jednoho maximálního náklonu do druhého a obvzlášť ve vyšších rychlostech, je fyzicky namáhavé a s motorkou se musíte prát. Nebo na konci rovinky - zavřít plyn a začít brzdit. Tady taky není na co čekat a přechod plyn/brzda musí být co nejrychlejší, protože na rozmotanou šestku znamená každá desetinka zaváhání několik ujetých metrů navíc.

naklon

Být dobrým jezdcem znamená zvládat oba atributy. Někdy potřebujete rychlost a sílu, jindy jemnost a plynulost. To, jak je zkombinujete dohromady, tvoří značnou část vaší rychlosti na okruhu a zlepší bezpečnost vaší jízdy na silnici. Je to taky klíč z dalšímu porychlení. Abyste zrychlili, potřebuje rychlé a agresivní pohyby dělat ještě rychleji a plynulé pohyby ještě plynuleji.

Když se bavíme o plynulosti/rychlosti pohybů na motorce, první co nás napadne je ovládání plynu (o tom jsme se již zmiňovali v předchozích článcích). Na konci rovinky musí být přechod plyn/brzda co nerychlejší - tady potřebujete rychlost na úkor plynulosti. Naopak při výjezdech ze zatáček musí být plyn otvírán co nejplynuleji v jednom hladkém dokonalém pohybu. Mnoho jezdců dělá tu chybu, že v honbě za rychlejším časem otevírají plyn rychleji, ale zkušení jezdci jej naopak otevírají pomaleji. To trochu nehraje že? Finta je v tom, že zkušenější a rychlejší jezdec otevírá plyn mnohem dříve, kdežto méně zkušený jej otevře sice rychleji, ale také později. Používá jej více jako vypínač.

naklon 2

Pomocí těchto nasbíraných dat (pozice plynu, rychlost) jsme schopni měřit pokrok v čase nebo porovnávat jezdce. S použitím nějaké té matematiky pak z dat vycucáme, jak rychle se vstupní data mění a taky jak plynule se mění. Například pokud měříme pozici plynu v procentech a rychlost (míru) změny v procentech za sekundu, pak větší míra (vyšší amplituda) znamená rychlou a náhlou změnu, kdežto menší značí plynulost. Zkušení jezdci na konci rovinky zavřou plyn během necele čtvrt vteřiny (z plně otevřeného do plně zavřeného, na grafu výše kolem hodnoty 400 procent/vteřinu).  Když pak plyn otevírají na výjezdu ze zatáček, není míra změny větší než 100 procent/vteřina.

Jít na plyn při výjezdu ze zatáčky je oblast, kde spousta jezdců bojuje s nelezením rovnováhy mezi rychlostí a plynulostí. Na jednu stranu musí být plyn otevřen rychle, abyste dosáhli co největší rychlosti, ale také plynule, abyste dosáhli co nejvyšší přilnavosti. Data ukazují, že profíci otevírají plyn pomaleji v jednom plynulém pohybu, kdežto méně  zkušení jezdci  jdou na plyn požději, ale otočí ho hned nadoraz.


Při vjezdu do brzdné zóny je zásadní rychlost, s jakou se dostanete od prvního chytnutí za páčku po maximální brzdný účinek. Můžete být ale samozřejmě i příliš rychlí (a víme jak to pak dopadá, přední kolo fuč). Taky jsme se v předchozím díle bavili o brzdění do zatáček  (trail braking) a jak musíte postupně uvolňovat brzdu v závislosti na náklonu motocyklu. U brzdy platí to samé co u plynu. Jak jej jednou otevřete (začnete brzdit), už ho nesmíte pustit. Nájezdy do zatáčky ve stylu třikrát si přibrzdím, než trefím správnou nájezdovou rychlost nejsou ideální. A jak vypadá vlastně decelerace pokud ji hodíme do stejného grafu jako výše plyn? Zkušení jezdci se dostanou na maximum brzdného potenciálu (něco přes jedno G) během jedné vteřiny a poté brzdu pomalu pouštějí.

najezd


Dalším jezdeckým prvkem, který vyžaduje jak rychlost, tak plynulost, je řízení. Nájezd do většiny zatáček vyžaduje tvrdou práci se stupačkami a řídítky, za účelem rychlé změny směru, v šikanách obvzlášť (všimněte si, jak top jezdci se sebou úplně hážou ze strany na stranu). A opět, na druhou stranu uprostřed zatáčky v maximálním náklonu není prostor pro rychlé a agresivní pohyby. Musíte být co nejlynulejší a nejhladší. Každá změna znamená, byť třeba malé, rozhození podvozku. 

Často vidíme agresivní jezdce v problémech v situacích, kdy je vyžadovaná plynulost a plynulé jezdce v situacích, kdy je potřeba na motorku pořádně zatlačit. Nalazení správné rovnováhy a osvojení si jak agresivity, tak plynulosti, vede ke zlepšení času na závodní dráze a k bezpečnějšímu cestování po silnicích.